V naší třídě 3.A převažují chlapci. Není tedy divu, že při pouhém vyslovení myšlenky navštívit depozitář historických vozidel DPO naší paní učitelkou se ozvalo: “Jupí!”. Exkurze se do areálu DPO pro školní kolektivy běžně nedělají, ale my jsme měli výjimku. Znají nás tam totiž už z letních kempů a ví, že se na ZŠ Volgogradská umíme slušně chovat. Před bránu DPO si pro nás přijela stará tramvaj “Komárek” a hned se ozvalo nedůvěřivé: “To je jako pro nás?”. Tramvaj Komárek nás povozila, a my už teď díky tomu např. víme, že byla celá ze dřeva, řídila se jednou pákou, vrzala v zatáčkách a cinkalo se v ní nohou, což jsme si všichni vyzkoušeli. Zvlášť nás pak zaujala poctivá práce našich předků, upřímně jsme totiž obdivovali pečlivě vyřezávané dřevěné lavice, na kterých jsme v tramvaji seděli. 

Povozili jsme se i starým autobusem “Pragovka” a to hned několik koleček. Poslední kolečko už však odpískala paní učitelka, protože jsme si doma nevzali Kinedryl (lék na nevolnost), a na takovou divokou jízdu už nejsme z moderních autobusů zvyklí. V Pragovce jsme třeba ale přišli také na to, že telefonování mobilem by zde bylo v současnosti přes hlasitý zvuk motoru absolutně nemožné. 

V DPO jsme okoukli a vyzkoušeli také montážní vůz zvaný “Věžka” a spoustu dalšího.

Nevšední exkurze nám umožnila nahlédnout do minulosti a poučila nás o technických i faktických parametrech starých vozidel. Nejdůležitější je však to, že už víme, že co je staré, nepatří vždy do starého železa! 

Nadšencům a kolektivu DPO, kteří nám ochotně a se zapálením tuto prohlídku zprostředkovali tímto moc děkujeme!!!