🏞️Projekt PROKLIMA 2

Realizace projektu „Podpora a rozvoj klimatického vzdělávání se zaměřením na locus of control (PROKLIMA)“

Naše škola se aktivně zapojila do projektu „Podpora a rozvoj klimatického vzdělávání se zaměřením na locus of control (PROKLIMA)”, který realizuje Ostravská univerzita v rámci programu TAČR. Cílem projektu je rozvíjet klimatickou gramotnost žáků a zároveň posilovat jejich přesvědčení, že svým jednáním mohou ovlivňovat dění kolem sebe, ať už se jedná o ochranu životního prostředí, klimatické změny nebo kvalitu života v místě, kde žijí.

Tři zapojení pedagogové vytvořili a ověřovali výukové materiály pro žáky 7. ročníku v předmětech fyzika, zeměpis a anglický jazyk.

Ve fyzice se žáci nejprve seznamovali s pojmem rychlost a způsoby jejího měření. Teoretické znalosti si následně ověřovali při pokusech s autíčky a později také v přírodním prostředí. Současně se učili pracovat s moderními měřicími přístroji Vernier. Vyzkoušeli si použití konduktometru, teploměru a pH metru a získali základní dovednosti potřebné ke sledování kvality vody.

Následně vyrazili do terénu ke studánce Korýtko v blízkosti školy. Na několika místech měřili teplotu vody, její vodivost a pH. Získané výsledky zaznamenávali a vyhodnocovali. Díky vlastním měřením si uvědomili, jak lze sledovat stav životního prostředí a proč je ochrana vodních zdrojů důležitá.

Další část terénní výuky proběhla na oblíbené Stezce vody. Přestože počasí tentokrát nepřálo plánovanému brodění, žáci si poradili jiným způsobem. Z papíru vytvořili vlastní lodičky a sledovali jejich pohyb ve vodním toku. Měřili rychlost jejich pohybu a prakticky si ověřovali fyzikální zákonitosti. Aktivita vzbudila mezi žáky velký zájem a ukázala, že učení může být současně objevné, praktické i zábavné.

Do projektu byli zapojeni také žáci osmých tříd, kteří navštívili Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Během exkurze měli možnost poznat práci odborníků zabývajících se ochranou vodních zdrojů a vyzkoušet si přístroje používané při odběru a analýze vzorků vody. Získali tak cennou zkušenost s tím, jak probíhá skutečný environmentální výzkum.

Environmentální témata se dále promítla do výuky zeměpisu. Žáci zkoumali dopady klimatické změny v různých částech světa. Na příkladu Kalifornie se zabývali problematikou sucha a vodní stopy, v Kanadě sledovali důsledky tání permafrostu a v oblasti Karibiku analyzovali vznik hurikánů a dalších extrémních meteorologických jevů. Pracovali s mapami, grafy, fotografiemi i reálnými daty a diskutovali o možnostech, jak lze negativní dopady klimatické změny zmírňovat.

Navazující aktivity byly zaměřeny na vztah mezi lidskou spotřebou a stavem životního prostředí. Žáci se věnovali tématům odlesňování Amazonie, těžbě surovin pro výrobu elektroniky, recyklaci a produkci odpadu. Postupně si uvědomovali, že i běžná každodenní rozhodnutí mohou mít významný dopad na přírodu a klima.

Významnou roli sehrál také anglický jazyk. Žáci pracovali s autentickými materiály týkajícími se klimatické změny, diskutovali o jejích příčinách a důsledcích a hledali možná řešení. Své poznatky následně kreativně zpracovávali prostřednictvím digitálních komiksů, prezentací a aktivit v prostředí Minecraft Education. Rozvíjeli tak nejen jazykové a digitální kompetence, ale také schopnost spolupráce, kritického myšlení a hledání inovativních řešení.

V závěrečné části projektu se zaměřili na prostředí kolem vlastní školy. Identifikovali environmentální problémy ve svém okolí, navrhovali možná opatření a vytvářeli mapy, plakáty i digitální prezentace. Přicházeli například s návrhy na lepší hospodaření s dešťovou vodou, rozšiřování zeleně či snižování množství odpadu ve škole. Tím si prakticky ověřili, že i jednotlivci mohou svými nápady a aktivitami přispět ke zlepšení prostředí, ve kterém žijí.

Jana Jeřábková